Základní pravidla chování ve vesmíru

Zákony Univerza.
(alias skutečné znění 10 božích přikázání)

1. Zákon rovnoprávnosti
Všichni členové Univerza mají stejná práva bez rozdílu druhu a doby jejich vzniku.

2. Zákon lásky
Všichni členové Univerza mají za úlohu se vzájemně milovat a vzájemně si odpouštět přestupky. 

3. Zákon obozřetnosti
Všichni členové Univerza se mají vzájemně upozorňovat na eventuální přestupky proti platným kosmickým zákonům.
Mají tak konat v Lásce a úctě k druhému.

4. Zákon vzájemné pomoci
Všichni členové Univerza si mají vzájemně pomáhat kdykoli to situace vyžaduje, a to tak, aby ten, komu je pomáháno, tím nikdy neutrpěl ujmu a nebyla mu tím omezovaná práva a svobody.

5. Zákon svobody
Každý člen Univerza má právo na neomezenou svobodu v rámci platných kosmických zákonů, které tu jsou pro jeho ochranu, zaručují jeho nerušený zdravý vývoj a garantují jeho osobní štěstí, jakož i štěstí jeho bratrů a sester.

6. Zákon poslušnosti
Tímto zákonem se stvořené bytosti dobrovolně zavazují poslouchat rady a řád Božského stvořitele, který slouží jejich dobru a má blahodárný vliv na jejich vývoj.
(pozn.: tímto není dotčen zákon svobodné vůle, neboli také svobodného odmítnutí rad a doporučení, která k nám skrze srdce proudí)

7. Zákon odplaty
Každé porušení platných pravidel bude mít za následek zpětnou reakci proti svému původci, a to formou zpětného působení (dopadu) na něho.
To, co svou vůlí vyšleš, bude Ti i navráceno, aby jsi došel uvědomění si toho, co činíš a pochopení veškerého.

8. Zákon nestarání se a ctění svobodné vůle každého(… nevměšování)
Jím se stvořené bytosti , členové Univerza, dobrovolně zavazují nevměšovat se násilím do záležitostí druhých, ctít jejich svobodnou vůli, ať je jakákoli a neomezovat jejich osobní svobodu za předpokladu, že jednání druhých není násilným vměšováním do záležitostí jiných a omezováním jejich osobní svobody.

9. Zákon práva na dary stvoření
Každý člen Univerza má zaručený volný přístup ke všem darům stvoření za předpokladu, že tím neporušuje žádný z ostatních platných zákonů.

10. Právo na nevěru
Každý člen Univerza má právo na porušování zákonů za současného uvědomnění si důsledků z toho plynoucích tak, jak je uvedeno v bodě 7.

Pravidla života jsou ve své podstatě velmi jednoduchá, praktická, geniálně stvořená a nepotřebují žádného soudce. To si velmi dobře zapamatujte a vzpomeňte si na to, až budete mít chuť někoho za něco posuzovat a soudit. To nám nepřísluší a nemáme tak činit. Nemáme žádné právo kohokoli soudit, neboť je již tak učiněno dle těchto zákonů. Zde jsou principy Božích mlýnů, o kterých se tak často mluví, ale jejichž princip v tuto chvíli málo kdo zná. Z našeho pohledu melou možná pomalu, neboť my by jsme chtěli nejraději vše hned, ale z pohledu vesmírného má čas zcela jinou hodnotu. Na každém stupni vývoje pak melou mlýny jinak rychle. Na nízkých úrovních, kde je mnoho negativa a energie jsou na nízké úrovni, je velká setrvačnost v realizaci myšlenky a navrácení odplaty a ponaučení je touto setrvačností také ovlivněno. Čím jsme na vyšší úrovni života, tím jsou naše energie silnější, vědomí je více otevřeno a vše probíhá rychleji, včetně odplaty, která se k nám navrací, aby nás poučila. Čím jsme tedy více vědomé bytosti, tím se naše myšlenky rychleji realizují a naše mlýny tak zákonitě musí mlýt rychleji.

Nemáme hodnotit posuzovat, soudit a nutit druhé, neboť:

každému je dána jeho svobodná vůle proto, aby si svou myslí tvořil svou vlastní “realitu” ke svému relativnímu štěstí. Jak má tato realita vypadat nám již nikdo nenakazuje. Můžeme si každý tvořit svůj vlastní sen, jaký sami chceme a nikdo by neměl nikoho jiného nutit, aby žil podle jeho představ. Pokud pak snad někdo dělá cosi špatného, bude mu to na základě těchto základních zákonů ukázáno.
Ve skutečnosti nejsme zcela separovaní, ale jsme navzájem provázáni, a to i na úrovni mysli. Máme mnoho společných myšlenkových polí a spolupracujeme tak na tvoření jednoho velkého snu, jedné velké reality. Čím více si uvědomíme tuto provázanost a spolupráci, budeme více v jednotě a tím více si uvědomíme, že nejsme soupeři, ale spojenci.

Úkolem těchto zákonů není nikoho trestat, ale naučit každou bytost Lásce a soucitu.
V tomto světě se pohybujeme tam, kde existuje Ego a mysl. Mysl je nástrojem tvoření a Ego je nástrojem učení.
Pohybujeme-li se na úrovni hmoty a Ega, nelze neubližovat.
Nemůžeme se vyhnout situacím, ve kterých působíme bolest druhým, to žádný živý tvor nedokáže.
Většina našich rozhodnutí, jsou rozhodnutími mezi možnými cestami, kde každá z nich je pravděpodobně ublížením pro mnohá Ega v našem okolí. Vyhneme-li se ublížení  jednomu, ublížíme tak druhému a zase obráceně. Neublížíme-li ani jednomu z nich, ublížíme pro změnu třeba sami sobě. I mnoho našich jiných činů je ubližováním okolnímu světu. Utrhneme-li květinu, je to ublížení, usmrtíme-li zvíře, je to ublížení, šlapeme-li po trávě, je to ublížení.
Za nejpodivnější ublížení považuji ublížení lidskému Egu, které se sice tváří ublíženě a křičí, že trpí, ale jeho utrpení je většinou jen fikcí, kterou prožívá pouze v myšlence a pokud je tato myšlenka naplněna neodžitou emocí (nerozpuštěnou a nepochopenou vzpomínkou), pak můžeme zpustit utrpení veliké. To ale není chyba. Naopak je darem, pokud nám někdo ukáže naše bloky a měli by jsme vděčně poděkovat za odhalení a naše okolí stálo mnoho času a námahy, aby nám zahráli děj, který je k odhalení našich bloků třeba.
Na této úrovni existence života nelze neubližovat.
Naším úkolem je naučit se Lásce, ohleduplnosti a soucitu tak, aby jsme žili svým šťastným životem a byli při tom co nejvíce ohleduplní k životu ostatních bytostí tohoto světa i světů ostatních. Čím více žijeme Láskou, ohleduplností a soucitem, tím se více navracíme zpět domů, tam, odkud naše duše prišla, aby se mnohé nové naučila, zpět se navrátila a Vědomí všeho života tím další Láskou a Moudrostí naplnila.

Vše je hrou na Lásku, svobodu a pravdu.
Všechna tato pravidla života se nás snaží naučit těmto třem hodnotám.
Hra na pravdu je pak skryta v rozlišování a realizaci hlasu svého srdce (viz. bod 6.). V srdci je skryt pravdivý hlas, který nám napovídá pravdu a správnou cestu. Ego a naše mysl, pokud není naplněna klidem a mírem a nemlčí tak, nám radí hlasem druhým, který za pravdu též vydává se. Naším úkolem je pak naučit se rozlišovat tyto dva hlasy a skrze ponaučení z našeptávání hlasu Ega se dopracovat a duchovně vyvinout k realizaci hlasu pravdy v srdci.
Hlas Srdce, tam je pravda a tam je naše pravá cesta, kterou máme se dát.

Ten, kdo následuje hlas ve svém srdci se také učí a prochází vývojem. Jeho učitelem je však již sám Bůh.
Dokud člověk žije Egem a poslouchá hlas Ega, je i Ego jeho učitelem.
Podíváme-li se na Osobnostní a Společenské Ego tohoto světa minulých staletí, je pak učitelem, který učí boj, zub za zub, má v sobě mnoho fikcí a falešných představ o světě. Tvrdí nám, že my jsme ti nejlepší, že musíme ostatní přesvědčit že to dělají špatně a vnutit jim svou představu o světě.
Ego je takové, jaké jsme si ho stvořlili. Je to učitel, kterého jsme si my sami svou myslí stvořili a on nám teď pěkně dává do těla.
Bůh je pak učitelem plným nekonečné a bezpodmínečné Lásky, milosti, odpuštění, pomoci, spolupráce a velmi laskavého zacházení.
I on však dbá na dodržování pravidel a ctí naši někdy nesmyslnou Egem zamlženou svobodnou vůli.
Je to učitel, který miluje každého svého žáka a učí ho Lásce, soucitu a odpuštění.

Pro běžného člověka mnohdy nelze rozeznat, který svůj vnitřní hlas ten či onen následuje. Svět pravdy Lásky a svobody, kam nás Boží hlas vede, je pro mnohé Egem zaslepené lidi nepochopitelný, neboť tam je skutečná volnost, svoboda, velká bezpodmínečná Láska ke každému a bezpodmínečné štěstí.
Lidé, kteří následují své srdce mohou zdát se dobrodruzi, snílci, blázni, lidé nerespektující vžitá, třebas i staletá pravidla společnosti.�
Každý z nich nese svou pochodeň s bezpodmínečnou Láskou, Pravdou a Svobodou a jejich posláním je udržet pochodeň a nenechat se stáhnout zpět.

Dělejte to, co vám radí srdce a nesnažte se to za každou cenu chápat.
Srdce je mnohem moudřejší, ví mnohem víc a vidí mnohem dál, než mysl a Ego.

Nesuďte lidi. Mohli by jste soudit hlas jejich srdce a soudili by jste tak samotného Boha.

Nevnucujte a respektujte každého. Každý má proud informací a rad od své vlastní duše a také od Nejvyššího. Pokud se postavíte do tohoto proudu, zacláníte, blokujete a mlžíte … děláte tak velkou chybu. Vzpomeňte si na naše děti, které ne každý rodič respektuje jako moudré a svobodné bytosti, kterým by jsme pouze měli pomoci seznámit se s tímto světem, upozornit na úskalí, která mohou přijít, když udělají to, či ono a ustoupit jejich tvořivé síle, kterou je naším úkolem podpořit a pomoci jim jí rozvinout.
Každý je svým vlastním Mistrem.

I pokud nám není známo, podle jakých pravidel se odehrává náš život, není to omluvou.
Hra se hraje tak jako tak.
Ten, kdo je vnímavý, neodmítá, nepřehlíží a tedy ten, kdo ví, podle jakých pravidel se hraje, ten je nejen ve výhodě, ale tomu se život ze zoufalého, nešťastného a bezduchého pobíhání po hřišti beze smyslu a pravidel, změní v úžasnou zábavu plnou skrytých možností.

 

Leave a comment

Comments are closed.